Dali Zensor 1

Danish Audiophile Loudspeaker Industries neboli zkráceně řečeno DALI patří k výkvětu evropského high fidelity již od roku 1983. Jejich firemní heslo zní „In Admiration of Music“, přeložit bychom to mohli jako „z obdivu k hudbě“. Některé z proslulých a oceňovaných modelů dosvědčují, že to s daným heslem myslí docela vážně. Navíc kdo by si s názvem DALI nespojil jejich typický znak – červené středobasové a basové měniče? Řada Zensor by se dala nazvat vstupenkou mezi hi-fi reprosoustavy v dánském podání, model 1 pak jejím nejzákladnějším kamenem (jakkoliv jsou „pouze“ v Dánsku navrženy, nikoliv vyrobeny).

Maličký monitorek Zensor 1 je k dispozici v černém a bílém laku a také v ořechové dýze – jednoduchý design kupodivu v každém z provedení vypadá podstatně jinak. Nejzvláštněji působí dýha v kombinaci s čelní deskou v klavírním laku (tu to mají všechny tři verze), přesto se nedá říci, že by nebyl vzhled elegantní a příjemně moderní, ač nekonfliktní. Přestože jediné obliny na ozvučnici najdeme právě na bočních hranách čelní desky, nepůsobí reprosoustava nijak ošizeně či skromně.

Pravdou je, že velkou měrou za dobrý dojem mohou dva měniče, zabírající bezmála celou plochu přední strany. Na to, že ozvučnice má rozměry pouhých 27 cm na výšku, 16 cm na šířku a 22 cm do hloubky jsou použity reproduktory s velkým průměrem membrán. Zensor 1 jsou koncipovány jako dvoupásmové bassreflexové monitory pro jednoduché použití – tomu odpovídá třeba držák na zeď (aby mohly sloužit například jako surroundové monitory) nebo jediný pár reproterminálů, ovšem alespoň ve skutečně luxusní kvalitě. Velmi solidně je – vzhledem k ceně – proveden i bassreflexový nátrubek z tvrdého plastiku. Na „lehčí“ použití samozřejmě ukazuje i velmi nízko nastavená cena, ale třeba i objem ozvučnice šest litrů.

Maličký regálek je osazen měniči z designérského pera pánů přímo z DALI, tedy žádné kupované měniče, žádné spoléhání na cizí zdroje. Tweeter je zcela nový, osazený 25mm textilní kalotou. Kolem reproduktoru najdeme ještě masivní rámeček z imitace kovu, samotná kalota je poměrně dost „zasunuta“ do ozvučnice. Středobas odvozený z měničů řady Ikon MkII má pak typickou, již zmiňovanou červenou barvu díky použití dřevěných vláken. Velmi měkké gumové zavěšení se pak stará o minimalizaci zkreslení ve středobasovém pásmu.

Výrobce udává na tak kompaktní ozvučnici překvapivě dobré parametry, zvláště pak pracovní frekvenční rozsah v tolerančním pásmu -3dB. Zensor 1 si sáhne až na úroveň 53 Hz, bassreflex je naladěn ještě o 1,5 Hz níže. Výšková kalota pak vyzáří frekvence až do 26 500 Hz. Udávaná citlivost je 86,5 dB dle webu výrobce, ovšem v praxi se zdá být přeci jen o něco málo nižší. I u dosti výkonného zesilovače je třeba trochu sáhnout na ovladač hlasitosti. Šestiohmová impedance je celkem standardem, nikde se ale nedočteme o maximálním poklesu. Přechodová frekvence mezi měniči je v poměrně citlivém pásmu 2 900 Hz, nicméně spojení měničů výhybkou (Dali se pyšní osazením výhradě kvalitními součástkami úrovně audio grade) je poslechově bezešvé.

Poslechové testy Dali Zensor 1 probíhaly na integrovaných zesilovačích NAD C370 a Denon PMA-710AE. K nim byly podle situace připojeny buď Pioneer BDP-LX71, Denon DCD-710AE, Denon DNP-720AE nebo USB D/A převodník King Rex UC384 (FLAC, WAV a mp3 z IBM R50e s Windows XP SP3, foobar 2000 a ASIO4ALL ovladači – pokud možno vše ve vysokém rozlišení). Signálová kabeláž nesla proměnlivě značky QUAD, Eagle Cable a Monster Cable, reproduktorová byla pak ze stáje Eagle Cable a hlavně ProAc. Pro srovnání hrály Harbeth Monitor 30, KEF R500 a JBL Studio 190. Úpravu elektrického proudu měly na starosti filtry Xindak.

Mohlo by se to zdát jako samozřejmost, ale možná je dobré to zmínit. Totiž, že vzhledem k litrovému objemu reprosoustav a tedy jejich velikosti není možné využívat je plnohodnotně v místnosti větší, než nějakých 20 metrůčtverečních. I při posazení blízko ke zdi, kdy dozadu pálící bassreflex zhutní basovou odezvu, nenaplní větší prostory odpovídající energií a živostí. Další důležitou věcí je rozmístění Dali Zensor 1 – jsou dosti citlivé na nepatrné náklony směrem k posluchači či od posluchače – příjemně velký prostor, ovšem už na hranici limitů nerozpadající se iluze prostorovosti, byl dosažen při posazení monitorů necelé tři metry od sebe. Natočení pak bylo ideální poměrně výrazně směrem dovnitř poslechového trojúhelníku.

Dali Zensor 1 také trvalo skoro týden intenzivního poslechu a nočního zahořování speciálními disky, než se z nijakého, plochého a lehce slitého zvuku probudily. Odhadem to mohlo být nějakých sto hodin provozu, během týdne se prostě Dali zastavily jen v těch nejnutnějších chvilkách. Nicméně i v době psaní tohoto textu, řekněme po dalších 50ti hodinách provozu, je znát – již drobnější – posun. Je znát hlavně posun v energičnosti a volnosti středobasového pásma, subjektivní prohloubení a zhutnění zvuku.

Kolekci „Audiophile Voices 6“ v čele se sametovým a výborně nahraným slavným vokálem Rebeccy Pidgeon na tracku „Spanish Harlem“ představily Zensor 1 velmi vzdušným, ale snad trochu opatrnějším způsobem. Přesto je střední pásmo nejotevřenější, nabízí příjemný vhled do nahrávky a na danou cenu velmi dobrou míru detailnosti a prokreslení. Artikulace hlasu hlavní protagonistky je téměř perfektní. Stejně tak jeho oddělení od zbytku nástrojů, přehled ve scéně je velmi příjemný.

Vůbec oddělení a přehlednost nástrojů je velmi „monitorová“ – přesná lokalizace, jasný přehled o rozdělení nástrojů, to jsou silné stránky Dali. Že jsou určeny pro menší poslechové prostory je jasné, i proto není ku podivu, že jejich prostor je poměrně kompaktní a nepřehnaně velký – ať už do šířky či do hloubky. Omezení je jasně dáno rozteční mezi reprosoustavami, do hloubky je pak také poměrně nevýrazný. Nicméně s logickým omezením díky malé rozteči (dáte-li monitory dále od sebe, stereo obraz se kompletně zhroutí) a litrovému objemu ozvučnic tu Zensor 1 předvádí slušnou práci, jak se dá dobře poznat třeba na klubovém koncertu „A fortnight in France“ od Pat Barber. Všichni hudebníci jsou na svých místech a i když působí vše trochu stísněně, stále se dá dobře orientovat v situaci na pódiu.

Basová sekce je – celkem logicky – nejslabším článkem reprodukce Dali Zensor 1. Malá ozvučnice s malými reproduktory prostě zázraky neudělá. Ale nejlépe je těmto monitorům poblíž stěn, kde udělají parádu i v této oblasti, zvláště pak v malých místnostech nebo při near field poslechu. Bas je celkově sice o trochu měkčí, ale je velmi příjemný a kulatý, navíc nepostrádá stejné množství informací jako zbytek reprodukovaného pásma, byť zvuku je objemově méně.

Příjemně nezabarvený bas předvádí třeba Hollandova basa na nahrávce „Parallel Realities Live“, kde nenásilným, ale jasně frázovaným způsobem podtrhuje rytmus hudby, posluchač jí sice ve větších prostorách musí trochu hledat, ale to nevadí – nikdo neočekává, že z tak malých bedniček „vyleze“ plnohodnotný kontrabas v celé své kráse. Barvu tónu ovšem nemůžeme jinak než uznale nazvat blízkou realitě.

Tak je tomu i u výšek, příjemně poslouchatelných, neostrých, i když stále maličko opatrných. Agresivně zazpívané nebo hůře nahrané sykavky nebo strunné nástroje v čele s houslovými sólisty mohou přeci jen povážlivě dorážet na úroveň, kde už už jsou tóny ostré a nepříjemné, naštěstí Dali Zensor 1 zůstávají v přijatelných vodách, kdy zvuk je sice poměrně přímý, ale ještě ne agresivní. Po pár desítkách hodin provozu tento jev ještě o trochu ustoupí ve prospěch jemnosti a klidu i v této sekci. Stradivárky Ann-Sophie Mutter jsou ve vypjatých momentech Vivaldiho „Čtvera ročních období“ reprodukovány tak dobře, jak jen to v dané cenové třídě můžeme očekávat. Zvuk se netříští, neunavuje, ba naopak je celý poslech velmi pokojný a přitom příjemný.

Dali Zensor 1 jsou příjemné, malé a velmi cenově dostupné reprosoustavy, které v ceně do deseti tisíc stoprocentně stojí za zvážení. Ať už kvůli svému designu, který v každém ze tří provedení působí úplně jinak, ať už kvůli své skutečně nízké ceně a přesto výbornému výrobnímu provedení nebo ať už kvůli zvuku, který na jednoduché a akustické kompozice pasuje vynikajícím způsobem a až při náročnějších skladbách pro velké orchestry nebo naopak u hudby, která vyžaduje hodně důrazu a energie zjistíme, že velikost ozvučnice má prostě své fyzikální limity a že cenovka už prostě nedovoluje vydolovat z bedny víc. Ale vzato kolem a kolem jsou Dali Zensor 1 nádherné bedničky, s nimiž se příjemně poslouchá, zvuk těší a neunavuje, což bohatě vyváží i jakékoliv drobné nectnosti, které snad může pozorný posluchač objevit. Podobné se totiž snadno objeví i u reprosoustav v ceně dvojnásobné a ani tam se nedají považovat za zásadní, natož pak u osmitisícových monitorů. Kdo potřebuje praktické, skladné a příjemně hrající malé monitory s menším, poklidným zvukem, měl by si zkusit Dali poslechnout – dostanou-li dost výkonu, dokáží se roztančit k překvapivě příjemným výkonům.

Kč 7 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výrobní provedení

+ příjemně spojitý prostor scény

+ otevřené a čisté střední kmitočty

+ velmi vzdušný, neunavující projev

ZÁPORY

- jsou poměrně necitlivé a nejlépe fungují se silným zesilovačem

- méně basové složky, ačkoliv je kvalitativně velmi slušná

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

Horizon Trading Prague

www.daliaudio.cz – horizontrading@email.cz